Andalůský kůn
Andaluský kůň, známý dnes spíše pod názvem Pura Rasa Española, pochází ze slunné části Španělska zvané Andalusie. Vyniká výborným charakterem, líbivým exteriérem a především elegancí pohybu. Také proto se stal oblíbeným koněm králů a šlechticů. Dal základ většině amerických koní a řadě evropských plemen. Je přesně tím, co můžeme dnes nazvat „pyšná krása, která nese jméno kůň".
Historie
Jak napovídá název, andaluský kůň pochází ze slunné Andalusie, nacházející se dnes v jižním Španělsku kolem Sevilly, Córdoby a Granady nedaleko pobřeží Severní Afriky. Andaluský kůň je skutečně starobylé plemeno, i když s poněkud nejistými kořeny. I před muslimskou invazí (od r. 711 n. l.) na Iberském poloostrově byli koně, avšak podobali se spíše portugalskému ponymu Sorraia, teprve dovoz berberského a arabského koně nájezdníky položil základ andalusanovi, jak jej známe dnes. Dá se říci, že moderní andaluský kůň je odlehčenou jemnější verzí berberského koně.
O zachování čisté linie se nejvíce zasloužil řád kartuziánských mnichů sídlící v městě Jerez de la Frontera (tamní kartuziánský klášter byl založen v r. 1476). Tito mniši byli ve šlechtění koní velmi zběhlí, a také v nejistých dobách ukrývali koně v odlehlejších klášterech, kde byli v bezpečí.
Po pádu posledního muslimského sídla, Granady (1492), pod náporem křesťanů se Hispánie stala evropskou a po objevení Ameriky také světovou velmocí, ceněnou nejen pro její prvotřídní koně. Iberští koně byli vyváženi nejen do Nového Světa, kde dali základ většině tamních nových plemen včetně indiánských koní, ale také do Evropy, kde zasáhli do chovu především lipického koně (což je přímý potomek andaluského koně), fríse, holštýna či connemarského ponyho. V 16. a 17.stol. se stal andalusan v Evropě oblíbeným koněm panovníků a významných jezdeckých mistrů, kteří o něm tvrdili, že „je-li dobře vybrán, je to nejušlechtilejší kůň na světě" (Angličan William Cavendish, vévoda z Newcastlu).
Jelikož se andaluský kůň z provinciálního plemene chovaného v jižním Španělsku brzy stal plemenem národním, už v roce 1912 nahradili španělští chovatelé jméno andalusan názvem Pura Rasa Española, což v překladu znamená čistokrevný španělský kůň. Moderní Andalusie, především tedy Jerez de la Frontera, však nadále zůstává centrem chovu tohoto jedinečného plemene koní.
